Leden 2012

Tarja Turunen - Zlín, Pardubice (13. 1. a 14. 1. 2012 ČR)

16. ledna 2012 v 23:05 | tymon (Kristýnka) |  koncerty - recenze
A pokud mám odjet na koncert, tak se mi vždycky, ale opravdu vždycky něco přihodí. Jako by existovalo pravidlo, které mě má odradit…. Což se zatím podařilo opravdu V JEN v jednom případě…. Ale zpět ke koncertu.

Vzhledem k tomu, že nás opět po roce navštívila Tarja Turunen, musela jsem (to by ani jinak nešlo, i kdyby tady byla loni) na oba koncerty - tj. do Zlína i do Pardubic (a tentokráte se mnou jel i nový fanoušek Tarji - Káča, která se již v létě zúčastnila jejího prvního srazu, konaného u nás v Č. Budějovicích). Co budu komu nalhávat. Vy, kdo mě znáte, jistě víte, že problémy na cestě přímo přitahuju (taky nechápu, proč si to neumím zařídit, když skoro všechno ostatní si PROSTĚ zařídit umím) a taky že jo, neboť původně měl jet i můj chlap s tím, že nám bude dělat i osobního řidiče. Bohužel mu sebrali dovolenou a já měla po hehe.

Takže hupky dupky s Káčou do autobusu, který řídil křeček - doslova a do písmene (ne, že by za volantem sedělo takový to malý a věčně vzteklý zvířátko) ten řidič tomu popisu křečka (ať již povahově nebo vzhledově) odpovídal. Cesta byla celkem nudná a dlouhá, ale čas od času se o vzrušení postaral zmínění křeček. Nakonec jsme přece jenom s Káčou do Brna přijely a než jsme vyrazily ke Gabče, tak jsme zamířily do Tesca s tím, že si koupíme něco ke svačině, kterou jsme si obě nechaly doma (a jak se říká: "Sklerotik je člověk inteligentní neboť blb by neměl co zapomenout," protože jsem OPĚT zapomněla koupit rám na obraz pro Tarju).

Ke Gabče (kde už byla i Zdebra) se dorazilo o půl hodiny později a jen co jsme si s Káčou malinko odpočinuly, už se šlo do hospody (alespoň byla sranda a rychleji to uteklo, však taky tam hrály písničky od Nightwish). Nakonec jsme dorazili všichni v pořádku zpět ke Gabče domů a hurá, směr postel, neboť ráno nás čekala cesta do Zlína (to jsme ještě netušily, co nás čeká).

Cesta vlakem?? Zajímavá. Krom toho, že ten vlak měl divný tón a já pronesla, že to je, jako by tam byl někde uvolněný šroubek u kola (což jsem musela IHNED!!!! odvolat), protože kdyby mohla Gabča vraždit pohledem, asi by to v tu chvíli udělala - pro vysvětlení. Gabča mě zná již dlouhá léta a ví, že pokud něco řeknu, většinou se to stane (proto ten pohled). A kdo za to nese odpovědnost?? Já nikoliv, za to nese odpovědnost MŮJ malý, zázračný černý kamínek, který vyplní skoro vše, o co ho požádám (proto jsem se rozhodla, že se pokusím naučit teleportaci a další zajímavé kousky, vysvětlení bude později). Při přestupu v Otrokovicích se mi opět podařilo, jak jinak, vyfotit Mácu.
Zlín. To město samo o sobě by bylo fajn, jen kdyby tam nebyl TEN kopec…. Nechápu, proč jsme si vybrali ubytko na takovém kopci, ale jestli tam někdy ještě pojedu, chci tam přistavit lanovku. Zase na druhou stranu je pravda, že jsme již nemuseli šlapat pak ten ohromný kopec (při té příležitosti jsem zjistila dvě věci):
  • Nemám si příště brát na koncerty takovou krosnu, jako jsem táhla.
  • A měla bych si zlepšit kondičku, která se prostě JEN TAK vypařila.
Jen rychlé ubytování, rychlá sprcha a převlíkání a hurá směr hala. Při čekání se prvně zašlo do hospody pod halou a bylo to celkem zajímavý. Všichni se posilnili, což bylo jen a jen dobře a v brzkých odpoledních hodinách se vyšlo před halu a čekalo se u vchodu. Nejen, že nás organizátoři 5x přesouvali z místa na místo (asi si mysleli, že oceníme v takové zimě hru: "Škatulata, hejbejte se"), ale ještě ke všemu začal foukat hnusný studený vítr, který sebou přihnal i sněhové vločky. Co budu říkat, Vy, co mě znáte, jistě uhádnete, pro co jsem okamžitě šáhla. Ano, je to ten malý černý poklad, který mi je dražší víc než můj život a přesto žádnou hodnotu vlastně nemá (pro vysvětlení. Když je potřeba, dějí se zázraky a to jen díky tomu černému kamínku). Takže můj malý černý poklad si získal mnoho dalších příznivců i odpůrců a já dostala novou přezdívku - čarodějnice.
Čekání bylo dlouhé a kruté, přesto se vyplatilo a konečně nás pustili do haly. Ještě jedno čekání, které se neuvěřitelně táhlo a pak vyskočila italská předkapela - "NEVÍMJAKSEJMENUJÍ". Krom toho, že skupina hrála výborně, kazil to tradičně zpěvák, který DOSLOVA vřískal. To, že vypadal přesně jako Imhotep z Mumie, byla věc druhá (proto taky přezdívka Imhotep).
Co budu říkat, byla jsem ráda, že Imhotep a jeho banda skončila a mohla místo toho (hned po překopání pódia) nastoupit Tarja, naše ledová královna. Podotýkám, že si opět vybrala špatný termín na koncerty, neboť někdo si uhnala zřejmě náběh na angínu (což jsme ještě nevěděli). Dokonce s námi, jejími fandy komunikovala hodně v češtině a dokonce nám jako prvním fandům, představila nové dvě písně z jejího připravovaného alba. Navíc pro nás měla překvapení v podobě zazpívaného duetu (tudíž nás rovnou napadlo, že by to mohl být skladba ze známého muzikálu Phantom Opery). Navíc si Tarja našla zálibu v plachtách (tentokráte tam byl obraz z jejího alba What Lines Beneath) při první písničce a tentokráte ještě navíc měla i masku, kterou stačila sundat dřív, než plachta dopadla na zem (a také se omlouvám za ten nápis ya Maxem, ale jinak to opravdu fotit nešlo).
A teď konečně její setlist, který se hrál ve Zlíně:
  • Afteroom of Death
  • Lost Norten Star
  • Tired Of Begin Alone
  • I Walk Alone
  • Dark Star
  • Drum solo
  • Little Lies Band
  • Little Lies
  • Into the Sun
  • The Phantom Of the Opera
  • Acoustic (Rivers Of Lust/Minor Heaven/Montanas/Sing For Me/I Feel Immortal)
  • Never Enoufh
  • In For a Kill
  • Nemo
  • Die Alive
  • Until My Last Breath
A jak je známo, Tarja opět měnila několikrát svůj šatník během koncertu, což ocenili zřejmě všichni. Bohužel Tarjin koncert uběhl velice rychle a tvrdému jádru fanklubu to připadalo jako deset minut. Přesto jsme si tento PARÁDNÍ koncert užili všichni a než jsme se nadáli, byl konec a my se pomalu odebírali ven před halu a poté dolů do hospody, kde jsme obědvali. Co dodat?? Snad jen to, že Marcelo Tarju a ostatní členy skupiny velice rychle dotáhl (možná to bylo i smykem) do tourbusu neboť ještě v noci odjížděli do Pardubic, kde je čekal, stejně jako nás další koncert.
Někteří jedinci s nadějí čekali, že je třeba ještě potká štěstí, ale já s Káčou jsme se odebraly na ubytko, abychom se spokojeně mohly vyspat na nadcházející další koncert (nevím, jak to Tarja může zvládat a po večerech ještě odzpívat koncert, když už já byla celkem hotová).

Cesta do Pardubic byla velice zajímavá, neboť se ještě muselo stihnout zaběhnout do Kauflandu, aby se nakoupilo jídlo a já při té příležitosti koupila i rámeček na obraz. A při představě mé krosny a toho prudkého kopce, jsem se děsila každého kroku. Ale všechno se bez potíží zvládlo a hurá směr Pardubice. Ve vlaku se ještě doladilo posledních pár věcí ohledně obrazu a obraz se zkompletoval a zasadil do rámu.

Pardubice, město koní a dostihů. Přesto nikdo z nás tam nejel ani za koňmi, ani za dostihy. Opět byla na programu Tarja a její koncert. Cesta k ubytku byla úmorná, i když se táhla po rovině (ten jeden malý kopeček FAKT nepočítám). Ptáte se PROČ?? Odpovím v klidu a míru. Místo Zdebry se ujal vedení Petr s tím, že má zapnutou GPS-ku a to byla osudová chyba (ti z vás, kdo jste četl recenzi ze Sniny, jistě víte, že já už mám na slovo GPS alergii a určitě jí nemám jenom já, ale i Gabča a mnozí další), neboť nás to táhlo bůh ví kam a my si dali docela zajímavý okruh zrovna (ne)vábnou částí Pardubic. Nakonec jsme zjistili, že Zdeňka měla přece jenom pravdu, když ukazovala jiný směr než zmíněná Petrova GPS-ka.

Ale zvítězili jsme a opět rychlá sprcha, ubytování, převlíkání a hurá směr hala. Tentokráte jsem se role vedoucí směru k hale jala já (při představě, že bych měla jít podle oné GPS, se mi ježily vlasy na hlavě). No nebudu nikomu nic nalhávat. Cesta byla zvolená správně, ale ta rychlost bohužel ne. Přesto jsme dorazili k hale, kde už bylo několik nadšenců a mohli jsme se ještě přivítat s ostatními fandy a především dalšími členy tvrdého jádra fan klubu, který vede náš vedoucí zájezdu - Gabča. Při té příležitosti jsme se dozvěděli, že Voldemord a jeho banda nepřijede, za což jsem byla by happy stejně jako ještě několik dalších lidí.

Poté se ještě šlo do obchoďáku, abychom mohli Tarje koupit nějakou hezkou kytici. Následný návrat před halu, který já jsem vzdala a šla rovnou jako v roce 2009 k vrátnici, kde se nacházelo topení. Jen dodávám, že tentokráte topení moc nehřálo, ale stále lepší než nic a vrátný, který se jal do nás prudit, byl nakonec zchlazen mou lehce nenávistnou touhou mu zrazit hřebínek (někdy se vyplatí vědět, že mám záda v háji zeleném). Nakonec jsme se dozvěděli, že nás možná ani Tarja nevezme na předání dárků, neboť ji natolik bolí v krku, že musela (ze zoufalství, jinak si to nedovedu představit) navštívit české zdravotnictví a měla i nějaké opichy. Také jsme se dozvěděli, že dost vážně uvažovala nad tím, že by zrušila koncert, což by asi hodně lidí nepochopilo, ale naše tvrdé jádro toto chápalo a přálo jí, aby se co nejdříve cítila lépe. A tak jsme tiše seděli /stáli dál.
Je pravda, že všichni členové kapely kolem nás chodili a my se chovali tiše, čas od času jim zamávali, ale nakonec se vrátný přece jen prosadil a z vůle vyššího šéfa nás vyzazil s tím: "Že TUDY půjde kapela ze zvukovky, a že TU prostě MUSÍ být volno." No nic, za to jsme mu slíbila, že ho bude bolet v krku jako Tarju. Asi se nás chtěl zbavit, jenže to bych nebyla já, abych si neporadila. Zaujala jsem jiný strategicky výhodný bod vedle u topení. Což byla ještě větší sranda. Zvláště, když mě na každém kroku (doslova) pronásledovala moje práce - Globus. Dodávám, že toto uběhlo rychleji než včera a díky oblíbenosti Gabči nás vzaly o půl hodiny dříve a ještě k tomu zadem. Takže opět zaujmutí strategických bodů, což se podařilo a dokonce jsme pokecali se sekuriťákem, který je také fanda Tarji. Takže skoro všechno bylo dovoleno. Čas od času si z nás tropil srandu ohledně foťáků, ale jinak to byl opravdu super chlap.
K samotnému koncertu?? Opět na nás vyběhl Imhotep a jeho parta. Přišel, už se tak nesnažil ani jako ve Zlíně (kde jsme hrdě s Gabčou po dobu jeho výstupu sledovali klip I Feel Immortal). Dokonce mi připadalo, že už neječel jako před tím a po chvilce odešel. Prostě paráda.
A opět čekání na překopání pódia a pak už Tarja.
Musím říci, že na to, jak ji nebylo dobře (a že bolest v krku je největší prasárna hned po bolesti zad) to odzpívala báječně. Malinko nám upravila setlist, který byl oproti Zlínu malinko jiný:
  • Afteroom of Death
  • Lost Norten Star
  • Naiad
  • I Walk Alone
  • Dark Star
  • Drum solo
  • Little Lies Band
  • Little Lies
  • Into the Sun
  • Bless the Child
  • Acoustic (Rivers Of Lust/Minor Heaven/Montanas/Sing For Me/I Feel Immortal)
  • Never Enoufh
  • In For a Kill
  • Where Were You Last Night
  • Die Alive
  • Until My Last Breath
Po koncertě jsme šli dozadu, kde na Tarju už čekalo plno fanoušků a my čekali na jednu moc hodnou paní - Helču, která nám oznámila smutnou zprávu, že bohužel Tarje je ještě pořád zle a tak se s ní ani nemůžeme setkat, abychom ji předali dárky. Načež nám slíbila, že poprosí jejího manžela, aby alespoň Tarju vyfotil i s dárky (údajně ji vyfotil, ale ne na foťák, na který jsme chtěli, takže to už je na Gabče a na Ewíe, které jedou za týden do Bratislavy, aby poprosily Marcela, zda by jim ty fotky nedal). Čas od času prošel nějaký člen kapely a my se s ním vyfotili anebo ne (Gabča neodolala a dokonce se vyfotila i s Imhotepem, když už jsme se tedy při jeho koncertu chovaly nevhodně). Ovšem nejlepší byl Marcelo, který prvně a ještě hodně dlouhou chvíli pobíhal po hale a udílel rozkazy, než se ze sebe snažil udělat neviditelné stvoření a proplout mezi fandy do tourbusu.
Co dodat?? Nevím. Snad jen to, že každý koncert je stále lepší a lepší a už teď se těším na další v dubnu 2013. Dále je potřeba dodat jen toto, proto velké DÍKY:
  • Gábče za ubytko pro mě a Káču už ve čtvrtek a také za to, že mě v Pardubicích vzala sebou dozadu.
  • Jedné moc hodné paní - Heleně a panu Miroslavovi za to, že nás vzali zadem a podávali nám stále nové informace o tom, jak je Tarje.
  • Hodnému sekuriťákovi (takový by měli být všichni a ty koncerty by byly o mnoho jednodušší), který je jiný než ostatní a opravdu se nám snažil vyjít maximálně vstříc.
  • Tvrdému jádru fanklubu, které prostě udělalo opět atmosféru takovou, na kterou je u nás Tarja zvyklá.
  • Tarje, Maxovi, Mikeovi, Alexovi, Cristianovi a Kevinovi a také všem ostatním, kteří se podílejí na ozvučení a osvětlení koncertu.
  • A v neposlední řadě všem mým přátelům (těm "starým" i novým), které jsem během obou koncertů mohla opět vidět i poznat.
Více fotek je zde (pokud někdo budete chtít originály, není problém mi napsat do maila a já Vám je pošlu. Pokud fotky budete stahovat z netu, PROSÍM, uveďte autora):
Posledních pár slov na úplný konec recenze - díky Vám všem a příští rok to jistí Tarjin koncert. S mnohými se jistě potkám na koncertě Nightwish.

pondělí, 10. leden 2012

9. ledna 2012 v 21:41 | tymon (Kristýnka)
A zase přilezla služka. Fakt jsme nadšený a obě….

Je pravda, že prvně nám donesla baštu a poté se vrhla na generální úklid v sedlovně. Takže byl od ní na tři hodiny pokoj (vymýšlela, jak a kam dá všechny ty krámy. Při té příležitosti mohla zjistit, že polovinu věcí NEPOUŽÍVÁ a měla by je prodat nebo darovat do nějakého koňského útulku. Ne, ona je raději bude držet s tím, že se můžou někdy hodit).
Teprve po generálním úklidu sedlovny (kdy to tam chce ještě zvelebit a předělat - kamna, rychlovarnou konvici a lustr tam nedá, protože tam není vedena elektrika) nás přivedla a zběžně vyčistila, hlavně šimlinu, neboť ji vzala zase pod sedlo na krokovku.
Vaši chudáčci koníčci - Henrieta a Sindy

neděle, 8. leden 2012

9. ledna 2012 v 21:15 | tymon (Kristýnka) |  společný deníček SINDY a HENRIETY
Služka je hnusná, podlá a ZLÁ - to především!!

Místo, aby se věnovala rekonstrukci sedlovny, jak plánovala, tak za námi přilezla ze dvou důvodů:
  1. Odčervila prvně Henrietu a následně i mě (nepomohlo mi ani reptání, ani házení hlavou)…. Fuj, dlouho už to zase nechcem vidět (vzhledem k tomu služka usoudila, když vidí, jak se u toho tváříme, že to nejspíše chutná jako bláto).
  2. Dala na výběh cedulky s nápisy, aby nás lidi nekrmily, nehladily a NELEZLI za námi do výběhu (nedbala toho, že fouká ledový vítr a chvílemi je opravdu hnusně a NÁM chudáčkům koníčům akorád přidělala dalšího bubáka).
Vaši chudáčci koníčci - Henrieta a Sindy

sobota, 7. leden 2012

7. ledna 2012 v 23:23 | tymon (Kristýnka) |  společný deníček SINDY a HENRIETY
Je jedno, co dneska služka dělala u koní, ale vytáhla nás ven a šimlu osedlala a mě nechala capkat samotnou, tedy na chvilku…. Pak mi na záda hodila na chvilku bývalou svěřenkyni, kterou učila jezdit. Šla se pouze krokovka, tak bylo nuda, ale mě to bavilo čumět po okolí a jen tak se flákat…

Šimlina byla v pohodě a dobře nesla mladého jezdce, i když valila bělmo na všechno okolo (to má z toho, že dlouho nebyla venku). Dostaly jsme baštu a ještě k tomu všemu jsme dostali nového kámoše. Terka si přivezla k Jessice i bílého poníka, takže nový parťák….

Nakonec služka přijela ještě odpoledne,ale to už nás nechala nepokoji a místo toho se začala věnovat sedlovně, která potřebuje rekonstrukci….
Vaši chudáčci koníčci - Henrieta a Sindy