Únor 2011

27. 2. 2011 - neděle

27. února 2011 v 22:20 | tymon
V neděli se nic nedělá, tudíž je normální, že někdo přijde a ten někdo byla Barka.

Přišla ráno, vypucovala mě, zadekovala mě a šlo se na krátkou procházku směr Čakovec (všimli jste si?? Změnila směr).

Celkem nezáživný, dokonce ani Barka nezpívala (to bude tím, že má vyřvaný hlasivky). Cestou domů začala Barka kašlat (a tentokrát ne na mě) a sípat (asi bude nemocná). Když jsme došly domů, dostala jsem baštu a byla vpuštěna do výběhu za ostatníma. Jo, a abych nezapomněla, Kissa se vrátila zpět do maštale (jenže to už tam byla v ve středu a ve čtvrtek, Barka zase zaspala).

Vaše Sindy

26. 2. 2011 - sobota

27. února 2011 v 22:18 | Barka (upravila tymon)

Den je krásný, Hélios svítí celou svou krásou, ptáci zpívají a poletují, tráva se zelená (tedy pokud zrovna roztaje ten ráz z rána), prostě krása….

Krása, jen do té doby než zpodkopce vylezla Barka. Ve stáji mi vydrbala kožich a při tom přemýšlela, co bychom dnes mohly dělat, když je tak krásně. Samozřejmě, že udělala tu největší hovadinu, co jí napadla (došla jsem názoru, že milá Barka snad neumí ani myslet) a to, že bychom se dneska mohly malinko projet a tak si vzala blembu a šlo se směr Kaliště. Rozhodla se, že nenasedne u stáje, ale až v lese, prý aby mě nenapadlo dělat blbosti na sinici (Já a dělat blbosti?).

V lese stejně ještě kus šla pešky, protože na mě nechtěla sedat, když se jde po špatném povrchu. Když už byl konečně fajn povrch, vylezla mi na záda a jelo se. Já byla hodná (ale zítra jí to dám asi sežrat anebo si budu stěžovat služce, že mě buzeruje) a Barka mě za to každou chvíli chválila. Došly jsme až k Barušky (myslím tu čtyřnohou Barušku, ne svojí Barku) výběhu, kde Barka slezla, aby mohla otevřít závory a prolézt ho na druhou stranu. Pak na mě znovu vylezla a jelo se dál, jenže mně se nechtělo a otočila jsem to směr domů, ale Barka měla jiný názor (to se naučila od služky: "Když jí jednou povolíš to, co chce, bude si pak s tebou dělat, co chce") a tak se šlo dál. Došly jsme až do Kališť, tam mě Barka obrátila a šlo se domů. Cestou domů jsem chvátala a Barka z toho měla velkou radost (hurá, byla celá ironická).

Chvíli mě brzdila, pak mě nechala tři kroky naklusat a zase mě zbrzdila, byla to nuda a já myslela, že jí asi sklepu na zem, ale pak mě to chvátání přestalo bavit a já zpomalila. U Barči výběhu Barka zase slezla kvůli bránám. A teď se podržte. Jelikož byl ve výběhu fajn povrch, Barka zrychlila, a tak se klusalo a než jsem se nadála, už jsem pelášila cvalem. Letěly jsme jak s větrem o závod, jenže výběh končil a tak zase Barka brzdila (škoda). Za výběhem byla rovinka a tak se klusalo (Barka šla pořád po svých). V lese na mě zase vylezla a šlo se domů. Čím blíž byl domov, tím víc jsem zrychlovala. Když už jsem klusala na místě, Barka se mě zeptala, jestli mě to baví (samozřejmě, že mě to baví, jinak bych to nedělala) a pak mě otočila, abych zastavila a uklidnila se, jenže to nepomohlo a znovu jsem chvátala jak blbec. Když byl před námi špatný povrch, Barka ze mě slezla a šla po svých, protože prý by byla blbost klusat na takových kamínkách.

Když se došlo domů, dala mi Barka baštu, vydrbala mě, zkontrolovala a pustila za ostatníma do výběhu.

Vaše Sindy

25. 2. 2011 - pátek

27. února 2011 v 11:37 | Barka (upravila tymon)
Je pátek a blázni slaví svátek (ostatně, tohle se děje každých čtrnáct dní). Dnes přišla Barka.

Ihned jsem poznala, že má dobrou náladu (asi na ní leze jaro), takže to dneska bude sranda. Když mě vypucovala (a že jí to trvalo, protože línám), vydaly jsme se směr Lípí. Cesta je dlouhá místy rozvitá.... ano, Barka si zpívala (ZASE).

A navíc Barce hráblo. Ptáte se proč? Jelikož jí bolely nohy z dnešního těláku, tak na mě vyskočila a tradá do Tramtárie (to je nová země co si vytvořila Barka ve své mysli). Chvíli jsem Barku vezla, když vtom jsme potkaly pana Maxu. Barka znejistěla a tak raděj slezla a šlapala po svých (prý aby mě nevylekala, to bylo samozřejmě houby platný). Pak napsala služce SMSku, ale nevím, co jí psala, protože mě nenechala koukat se přes rameno (můra jedna. Odpověď by měla dodat služka). Když se dorazilo domů, znova mě vydrbala, dala mi baštu (dostala od svého táty přebytečnou mrkev tak jí vzala mě) a odešla pryč.
Vaše Sindy

24. 2. 2011 - čtvrtek

27. února 2011 v 11:35 | tymon
Jsem zvědavá. Dneska má přijet služka a vynahradit mi ten včerejšek….
Jenže ono je už skoro půl deváté a služka nikde. Venku svítí sluníčko, ptáci švitoří (ještě nežvou, protože je po ránu ještě mráz)….

….. Nejen, že služka nikde, ale ještě jsem zavřená v maštali. Měla bych služce spočítat, kde se courá. Kissa tady už taky řve, že má hlad.

Služka dolezla skoro až v deset, což se prostě neodpouští a nepřilezla sama. Přijel s ní i nějaký chlap (že by konkurence?? Prostě služka je moje a hotovo. S nikým se o ni nebudu dělit, ještě si musím vymyslet nějaký bojový plán)….

Jako prvně se jala koně vypustit ven, pustila Quída, Gamíra, Valdu a pak i Mefista, ale mě, MĚ nechala zavřenou…. Důra jedna sprostá, takže si dokážete představit, že já okamžitě začala hodinařit a služka mě za to ještě sjela. Blbka.

Pak mě vyčistila a hodila na mě deku, nandala mi ohlávku a vyrazilo se ven. Jako tvářila jsem se jako profesionál. Podle výrazu mi bylo úplně jedno, že se služkou je tan nějaký kluk, ale když jsem si byla jistá, že mě služka nevidí, tak jsem se křenila a vymýšlela hovadiny. Jako myslela jsem si, že se i dneska půjde ten základní okruh, ale služka mi slíbila, že mi ten včerejšek vynahradí, takže musela splnit slib.

Vyrazilo se směrem k Čakovci. V lese jsme potkali zase bílé zadky, aneb, jak služka říká srnkám a byli jsme vedle nich tak blízko, blíž než včera se služkou…. Pak se zatočilo směrem k chatičkám a poté mezi rybníky směr Čakovec (původně to služka chtěla vzít ještě ke spodnímu mlýnu a odtud směr Čakovec, ale nakonec se to zkrátilo a šlo se po hrázi mezi rybníky).

Cestou jsem ještě přelízala příkopy, prý aby mi služka zpestřila procházku (spíš, abych se chovala slušně). A sem tam jsem si doklusala služku. Ale stejně chvílemi jsem se vecpala mezi služku a toho kluka (prostě služka je moje, jak jsem již říkala a nikdo na ní nemá právo). V Čakovci se šlo stále dál a mě došlo, že se půjde celá vyjížďka.
Cesta byla veselá (já čas od času, už i před služkou) dávala najevo, svojí nelibost a vždy jsem od služky sklidila svova: "SD nech toho," nebo jen prostě, "SD." Procházelo se lesem, kde za normálních okolností letím s větrem o závod a teď, když se šlo v kroku na ruce, tak jsem si všimla, že je v krmelci seno a služka mi dopřála krátkou svačinu. U chatiček, nad Kvítkovicema mě služka vzala na lonž a já tentokráte předvedla jen jeden hrbanec. Jinak jsem šla naprosto vzorně. Čas od času mě služka půjčila a já si mohla dělat, co chci (respektuju JENOM svojí služku) a tak jsem zaujala pozici, "chudáček koníček se musí popást, jinak padne hlady" a služka mě nechala. Ale pak si mě vzala zase ona a vzhledem k tomu, že jí bolely záda, tak si na mě vyskočila a kousek jela.


Kousek?? Jela tak padesát (ale já byla naprosto hodný chudáček koníček) metrů s tím, že před asfaltkou sleze. Pokračovalo se směrem přes Kvítkovice. Tak si na mě služka zase sedla a pokračovalo se směrem k hornímu mlýnu. Celou cestu jsem byla prostě dokonalý chudáček koníček. Hodný, ohleduplný na svojí služku. U mlýna služka zase slezla, protože tam to bylo zledovatělý. Před bubákem na rybníku jsem se schovala za služku, co kdyby náhodou mě to chtělo sežrat, že??

Pod rybníkem, před dlouhou cvalovkou si na mě služka sedla potřetí s tím, že mi tedy dopřeje krátký cval (na toho kluka jsme měli čekat na konci louky). Opět jsem byla hodná. I když jsem se služkou letěla a služka neměla ani sedlo či bezudidlovou ohlávku, nechala jsem se na konci zastavit (pomalu jsem přišla na to, že u služky se může jít i pomalu a bez nervů). Dlouhá cvalovka se tentokráte vylezla v kroku a bez jezdce.

Doma mi služka zkontrolovala nohy a pustila mě do výběhu. A když viděla, že chci napít, donesla mi kýbl plný vlažné vody (přece nebudu pít tu ledárnu, co máme v napáječce ve výběhu). Což jsem na ex vypila a pak spokojeně odešla.
Služka mezitím šla vykydat box a odháněla od práce toho kluka…. Prostě služka.

Než odjela, tak se se mnou šla rozloučit a Cípa oslintal tomu klukovi bundu. Takže to je ve skratce dnešní den.

Vaše Sindy

23. 2. 2011 - středa

27. února 2011 v 10:02 | tymon
Dneska přilezla služka. A první co bylo (než odnosila zásoby tvrdého pečiva do stáje, zásoby konzerv i granulí pro Kissu), že mě šla zadekovat, protože jako vždy jsem neměla deku a to zase padala, ale jenom po skromnu ten bílý sajrajt.
Ještě před tím mě rychle vyčistila, a když jsem dostala deku, tak se šlo na procházku. Služka pronesla něco o tom, že dneska mi procházku sakra zkrátí, protože potřebuje ještě na oddíl….
… takže se opravdu šel jen ten krátký základní okruh lesem. A na louce jsme si ještě chvilku hrály, než mi služka doma zkontrolovala nohy, dala zateplováky a pustila mě zpět za ostatníma. Bylo mi jasné, že služka nacházející se ve stáji právě kydá můj box, protože jsem slyšela takový ty nadávky ohledně vykydaného (tedy nekydaného boxu za dva dny).
Ještě než odjela, tak přišla za mnou s tím, že zítra mi to vynahradí a pak odjela.
Vaše Sindy

22. 2. 2011 -úterý

22. února 2011 v 21:39 | Barka (upravila tymon)
Dneska zase přilezla Barka a to sama.

Když mě vypucovala, vyrazily jsme na procházku směr Třebín. Včera jsem byla hodná a dnes zlobivá (podle Barky). V lese byl bubák na každém kroku (to víte? Pes mě chtěl sežrat a ta srnka pokousat). Buďto jsem skákala nalevo nebo napravo a Barka ze mě měla radost (kecy,kecy, kecy už mě to přestává bavit). Těším se, až se pořádně proběhnu se služkou.

Když se dorazilo domů, můra Barka mi zkontrolovala nohy (prej jestli sem se neporanila při tom doskakování) a odešla domů. Víte co je zajímaví? Že jsem dnes vůbec neviděla Kissu, asi se zahrabala.

Služka bude mít radost, jestli se jí ztratila její oblíbená a adoptovaná kočka.
015 ve výběhu
Vaše Sindy

21. 2. 2011 - pondělí

21. února 2011 v 21:55 | Barka (upravila tymon)
Je tu nový týden.

Sluníčko svítí, ptáci poletují nad našimi hlavami a hle kde se vzala, tu se vzala Barka. Přišla ráno, aby mě zadekovala, to se jí povedlo hned na poprvé (ty jo, něco s tím budu muset udělat).

Odpoledne přišla znovu a nepřišla sama, přitáhli s ní i její pesani Amy a Nika. Holky samozřejmě ihned zburcovaly Kissu (Kočku, takto jí pojmenovala služka a vzhledem k tomu, že Barce se to jméno taky líbilo, říká jí taky tak). Když jsme konečně vyrazily od stáje, Nika rozdováděla Am a pak spolu lítaly jak dva magoři (taky na ně měla Barka kecy).

Přes louku jsme si malinko zaklusaly, jeden z důvodů klusu byl, že se mě snažily ty dva čtyřnožci rozdovádět. Chtěla jsem se k nim přidat, ale Barka to zatrhla (zrůda jedna, prásknu to služce) a tak se muselo jít spořádaně (spořádaně= všichni v jedné lajně, jako zástupy pěšáků jdoucích do války..... ááááá tady se včera někdo koukal na Království nebeské). Když Barka po chvíli dala Am a Nice volno, rozlítly se na všechny strany až jsem se jich trochu lekla. Barka je samozřejmě ihned seřvala, že to se nedělá takhle plašit chudáčka koníčka (Barka křičí, ale neuhodí.... je to zajímavý plus pro mě). Venku jsme strávily dvě hodiny. Když jsme se vracely zpět domů, Nika vystrašila chudáčky srnky a ty vlítly mě a Barce přes cestu asi jen čtyři metry od nás. To Barku naštvalo a znovu vynadala Nice. Am chudinka už nemohla ani chodit, ta cesta jí nějak zmohla.

Vymlouvala se na to, že už je stará, ale já si spíš myslím, že je lína jak veš v psím kožichu. Nice Barka zatrhla se mnou chodit ven do té doby, než se naučí chovat slušně (a má to, to má za to, že mě vylekal) a Am prý bude brát častěji, že jí ten malý pohyb neuškodí. Když se dolezlo domů, Barka mě vypucovala a pustila do výběhu. Pak odešla a zase se za chvíli vrátila, protože zapomněla (nejště, že nezapomíná mi dát nabaštit) na Am s Nikou, které zavřela do boxu, aby nesežraly Kissu. Potom konečně všechny odešly.
008 z výběhu
Vaše Sindy

20. 2. 2011 - neděle

20. února 2011 v 19:25 | tymon
No ne, od ranní dávky sena mě vyrušila služka svým příchodem. Hned jak jsem jí zaslechla, tak jsem šla k ní a dostala jsem jablíčko. Je pravda, že Valda se hned přidal, ale já byla zaujatá tím, že s ní přijela další osoba, která má z nás, chudáčků koníčků strach.

Služka si šla do stáje pro ohlávku a tam se srazila s Alčou a než se spolu vykecaly, tak jsem prostě a jednoduše začala lítat po výběhu. Jenže mezitím vylezla služka s dekami a ohlávkou v rukách a šla si pro mě. Navíc, když ještě zavolala, tak jsem zastavila, otočila se k ní a razila jsem si cestu, hezky v klidu k ní.

Jen mě zběžně vyčistila plastovým hřbílkem, než na mě hodila deky a opět mě pustila do výběhu. Dneska prý budu mít ještě volno. Ještě vykydala box, nachystala mi baštu a odjela.
013 ve výběhu
Vaše Sindy

19. 2. 2011 - sobota

20. února 2011 v 19:25 | tymon
Ano, ano, a jak to tak bývá, služka i dneska přilezla.

Ráno mě našla zavřenou v maštali, znova pohledem ostříže kontrolovala babí na nožičce, znova ho vymyla a vylila betadinou, i když hnátečka nebolí, není oteklá a ani nehřeje…. Následovně mě narvala do deky a vyhodila mě za Cipískem a Elízou s tím, že dneska budu mít volno (Barka je nemocná a služka má rodinou oslavu, takže nikam ven nejedeme).

Pak šla kydat box a mezitím pan stájník přišel a vyvedl všechny ostatní koně. A tak jsem s Valerkem odešla na konec pastviny (do té doby, než pustili ostatní chudáčky koníčky, zalezla jsem k senu), kde jsem se vyrochnila v bahně (a služka měla radost, že deka je jak prase).
012 ve výběhu
Vaše Sindy

18. 2. 2011 - pátek

20. února 2011 v 19:25 | tymon
A když přileze služka, bývá to veselí.

Jen co mě ulovila, začala pozorovat hnátu. Její rentgenový pohled bych si odpustila a tak jsem začala popocházet a zvedat kritickou hnátu s tím, že služky pohled prostě bolí.

Když služka našla nožičku bez otoku, tak si ji zvedla a kontrolovala, zda ještě TŘEBA nožička nehřeje, nehřála. Stejně mi to znovu vymyla a vylila betadinou. Následně mě vyčistila.

Pak mě, světe div se, ona ještě nezapomněla, že má sedlo a ometla z něj prach, osedla a na nauzdila bezudidlovou uzdečkou a jelo se ven.

Trapný. Všude se krokovalo nebo klusalo. Teprve na louce u Čakovce sem si mohla zacválat a já celá nadšená, vysázela jsem služce několik hrbáků jen tak z radosti. Ale pak už jsem byla zase hodná. Jelo se horem na Kvítkovice, takže klasika.

Po celou dobu jsem byla hodná, jen jsem se dvakrát lekla bagru, ale vždy zpoza rohu. Takže nic nového. Po celou dobu se hodně klusalo nebo krokovalo. Teprve až na dlouhé cvalovce jsem si mohla opět zacválat.

Doma mi znova služka vymyla bebí a následně ho vylila Betadinkou, zkontrolovala mi nohy, zadekovala (siťovku jsem měla jen po dobu dopocení) mě a pustila do výběhu. Ještě šla vykydat box a připravila mi baštu. Než odjela, tak se se mnou šla rozloučit se slovy, že zítra možná přijde Barka (a pokud jí to vyjde, tak ona).
Vaše Sindy