Listopad 2010

pro Tebe.... PŘÍTELI....

24. listopadu 2010 v 22:26 | tymon |  když je něco na srdci....
Když víte, že svého přítele (přátele) již nikdy nespatříte….

Když jste nuceni stát při jeho (jejich) hrobě….

Když víte, že Ti, které jste milovali celým svým srdcem a celou svojí duší zemřeli….

Když cítíte, že kus Vás samotných, v den jejich odchodu, zemřel s nimi….

Když Vás napadne nespočetně vzpomínek na dobré i zlé chvíle….

Když Vás někde mezi těmito vzpomínkami napadne myšlenka, co je to vlastně PŘÍTEL…. Je to jen jedno slovo, které vyjadřuje snad všechno. Důvěru, radost, štěstí, ale také bolest, zradu, smutek…. Vyjadřují to všechny Vaše pocity.

Dobrého přítele poznáme až tehdy, když ho navždy ztratíme....


Přítel….
- …. slovo, které znamená: jsi mi blízký. Ale jak moc??
- …. slovo, které znamená: vyslechnu Tě kdykoliv to budeš potřebovat. Ale mám vůbec čas??
- …. slovo, které znamená: jsem připraven Ti pomoci, když o to požádáš ať jsi v nouzi či nikoliv. Ale chci vůbec pomoci??
- …. slovo, které znamená: nikdy Tě neopustím. Ale co je to nikdy??
- …. slovo, které znamená: budu za Tebe klidně i dýchat. Ale jak to udělám??
- …. slovo, které znamená: zemřu pro Tebe, jen abych Tě ochránil. Ale má to vlastně cenu??
- …. slovo, které znamená: nikdy na Tebe nezapomenu. Ale nosil jsem Tě vlastně v srdci??
- .... slovo, které znamená: i když odcházím, navždy budu s Tebou. Zapomenu tam v dálce??

To Tys byla mým přítelem, a i když si nikdy neřekla jedno jediné slůvko, věděla jsem, že na tyhle všechny otázky bys vždycky řekla: "NE!! Jsem Tvůj přítel!! A navždy jím budu!!" Byla jsi to Ty, kdo stál při mém boku, vždy když jsem to potřebovala, kdo trpělivě naslouchal a tiše stíral moje slzy….

Bylo mi velkou ctí, že jsi byla mou učitelkou, mou rádkyní a mým přítelem….

Bylo mi velkou ctí, že jsi to byla Ty, kdo mi tolikrát vrátil víru a lásku….

Byla jsi to ty, kdo mi vrátil radost a byla jsi to Ty, která si tehdy kráčela se mnou, bok, po boku, v době, kdy já sama procházela peklem a byla jsem na totálním dně svého života….

A pak….

Odešla si….

Navždy….

Ani jsem se s Tebou nestačila rozloučit a už to NIKDY nestihnu. Odešla jsi tak náhle, aby si uvolnila místo, pro někoho, kdo tohle všechno potřebuje právě teď, přesně tak, jako tenkráte já…. A já mám být tentokráte v roli učitelky, rádkyně a přítele.... V roli, kterou jsi Ty zvládala výborně…. Nevím, jestli to JÁ zvládnu, ale jedno Ti mohu slíbit, že při Tvé památce se budu snažit z celého svého srdce, své duše….

Je to více než dva roky a ta ztráta, můj příteli, je stále čerstvá....

A já vím, že jednou se zase setkáme, PŘÍTELI, teď mi nezbývá napsat nic jiného než sbohem….